naděje

Strach jako (ne)přítel?

„No tak se mi ukaž. Já ti neublížím,“ řekla, i když jí to celé připadalo dost záhadné a byla ráda, že je na schodišti sama. Kdyby se objevila její babička, neví, jak by jí vysvětlila, že se nechala strhnout samomluvou.Klárka měla od raného dětství velmi bujnou fantazii, kdy si představovala všemožné scénáře a občas se je snažila realizovat. Některé...