15.12. 2020
Když tělo promlouvá
Zdálo se mi, že dojezd do další stanice trvá celou věčnost, a už jsem se nemohla dočkat, až konečně vystoupím. Vyběhnu ven na čerstvý vzduch a najdu nějaké odlehlé místo, kde se rozpláču a zavolám muži, že jsem tlustá bečka a že od zítřka nežeru (dnes ještě ne, protože ty dvě tašky čerstvých potravin, co táhnu, by jeden dospělý a dítě pucovali...