Chcete být první, kdo se dozví o právě vydané e-sbírce „Poznej mě slovy“? Zapište se ZDE na listinu, ať vám má premiéra neuteče.

když masky padají

Když masky padají

Časem se změnila v ženu, která přitahovala pohledy a zájem. Nechápala, co se děje a na svou obranu si nasadila masku ledové královny, jejíž fasádu si za ta léta posměchů pečlivě vybudovala. Jak přimět někoho, kdo uvěří, že nestojí za nic, ba ani za ten úsměv, aby jak mávnutím kouzelného proutku odhalil svou krásu? Linnéa se musela umění býti ženou naučit, malé kousky ledu jeden po druhém ze sebe odlupovala.

Lekce, které povinná školní docházka nenabízí, hledala v dámských časopisech, kde hltala řádky o kosmetice, módě a sebevědomí. Filmy pro pamětníky se záhy staly její studnicí, kde s úžasem sledovala ladné pohyby hereček. Jak se tenkrát ženy uměly vlnit a především, jak přesně věděly, do čeho své nádherné tělo obléknout…, pomyslela si. Kéž by i jí někdo předal návod, jak na to.

Její krůčky k sebe-přijetí a k obnovení sebe-důvěry byly pomalé, nejisté a kolikrát měla chuť se otočit a vrátit se zpět do svého úkrytu šedé myšky. Vždyť já přece nikdy nebudu plná vášně jako Marilyn Monroe nebo úchvatně ženská jako Sophia Loren či jako Audrey Hepburn s jejím pronikavým pohledem, říkala si v duchu se slzami v očích. Jako kdyby na tomhle záleželo…Musel uběhnout delší čas, aby si uvědomila, že ona je sama sobě originálem a že je přesně taková, jakou má být.

Na prahu svých třicátých narozenin se zřekla svých krátkých vlasů a začala si pěstovat hřívu, která se nakonec nejen pro ni stala vstupem do světa, který byl pro ni až moc dlouho uzamčený nebo spíš představoval prostředí, na které se bála pomyslet. Místo, kde s odvahou a pýchou může být tou ženou, jež vždy toužila být…ve svém srdci.

Teď tu stála s obnaženou duší a hleděla do neonů sytých barev. Sama za sebe, se sebou a vším, co k ní patří. Vystupovala sice pod jiným jménem a pod nánosy výrazného líčení by jí vzdálenější příbuzní jen stěží poznali, popravdě však nehrála nikoho cizího. Role být sama sebou je mnohdy ta nejtěžší.

Pokračování si můžete přečíst v chystané e-sbírce povídek „Poznej mě slovy“, která již brzy bude k zakoupení zde na těchto webových stránkách. Chcete vědět o ní jako první? Stačí se registrovat ZDE.

Můj projekt se zaměřuje na příběhy, jež píše sám život a já, jako jeho pozorovatelka a průzkumnice, je zaznamenávám do povídek, které jsou zčásti smyšlené a zčásti inspirované mými zkušenostmi. Mé postavy v příbězích prožívají své snáze i nesnáze naplno, stejně jako jejich autorka. Vkládám do nich svou duši, své prožívání a část mého já. Hraji si se slovy a písmenky tak, aby z nich vznikl příběh, jež může sloužit ostatním čtenářům jako inspirace. Nebojím se otevírat různé třinácté komnaty a odhalovat bohatou škálu témat. Mé heslo je žít naPLNO navzdory, nebo díky, všem možným překážkám. Jsem s(e)pisovatelka příběhů ze života a mentorka. Kromě povídek, do kterých se můžete začíst zde na mých stránkách, jsem pro vás vytvořila kartičky s další inspirací, které si můžete ZDARMA stáhnout ZDE >>. Nadšenci pro písmo se mohou díky mému e-booku pustit do díla a rozehrát partii se slovy.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.