Řekněte, jak voní déšť?

Vyšla ven a najednou začaly tančit stromy, melodie větru nabírala na síle a tanečníci v černém hbitě zabírali celý nebeský parket. Jejich hlasité dupání a klepání tvrdých podrážek byly ozvěnou na zatemněné obloze. Deštivé a bouřlivé flamenco si vzalo všechnu pozornost.
Už dlouho něco tak magického nezažila. Seděla na terase, nasávala čistý mokrý vzduch a sledovala větve opodál stojícího stromu, které se nakláněly ze strany na stranu jako malé děti snažící se zachytit vzhůru hozený míč. Byla sice přítomna, ale její myšlenky se oddávaly nostalgické náladě, jak občas mívala zvykem, když se jí nic nechtělo.

Užívala si tyto chvíle, kdy si dopřávala jen tak být za doprovodu chvilkového (za)snění. Někdy si ze svého domku pouštěla hudbu, jejíž melodie příjemně podbarvovala lehce melancholickou atmosféru, a jindy, jako právě dnes, jí svými tóny hrála příroda. Také se vám zdá, že živly jsou dokonalým orchestrem bez jakékoli potřeby dodatečného ladění? Kombinace silného větru, hřmící oblohy, třesoucích se stromů byla tou nejspontánnější pozvánkou k divokému tanci. Představovala si tango plné emocí, na jehož konci se z tanečníků stanou vášniví milenci, až z toho měla husí kůži. Alespoň ve své fantazii si přehrávala milostnou scénku, jak ji zažívala… kdysi… nejednou.

Stála nehybně na terase, zhluboka se nadechla a zavřela oči. Obraz, který se jí tvořil pod víčky, nechala volně plynout…

Seděla na jedné z těch modrých dřevěných židlí útulné kavárny v zapadlé pařížské uličce. Daleko od turistů a jejich blýskajících fotoaparátů, jež stěží dokázaly zachytit sílu okamžiku, který se odehrával před otevřenýma očima. Zrovna si vychutnávala svou oblíbenou horkou čokoládu, jen zde ji servírovali v popraskaném hrnečku, jaký mívala její babička v dřevěné kredenci nalakované smetanovou barvou.

Všechno se tam zdálo být jako ze starých časů. Celá tato nádherná čtvrť byla nasáklá příběhy náhodných hostů či pravidelných štamgastů. Marion milovala cestovat ve svých představách, kdy se během chvilky z místa, kde se nacházela, přesunula jinam. Do vzdáleného časoprostoru.

Pokračování příběhu si můžete dočíst ve sbírce povídek „Poznej mě slovy“. Nemusíte pro ni chodit daleko, stačí si vybrat ZDE.